Milé čarodějnice. Nic není jak bývalo a tak i my si musíme dávat větší ozor v dnešní uspěchané době. Pokud se tedy chcete prolétnout na svém košťátku a máte příznivé počasí, zjistěte si prosím i LETOVÝ PROVOZ nad Evropou, aby nedošlo ke zbytečné kolizi.
sílapř.jpg
Popisek obrázku

Popisek obrázku

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano, líbí (124 | 80%)

Zdraví pochází z přírody

Je zajímavé, jak snadno je člověk ochoten zapomenout na staletími prověřené skutečnosti. Vlastně po celou existence života na téhle planetě se střádají zkušenosti a zvířata i člověk se dokáží léčit pomocí látek v přírodě běžně dostupných. A tak byli šamani, babky kořenářky, kouzelníci, alchymisté. Z generace na generaci si předávali zkušenosti. Věděli co a jak vyléčit. Která bylina je k čemu dobrá. Kdy se má sbírat, jak se má sušit. Zda použít na to, či ono nálev, výluh, koupel, tinkturu, mast. Spousta těch vědomostí v nás je. Přece víme, že když nás bolí zub, je dobrý hřebíček, na spánek meduňka, na nadýmání fenykl, na rány řepík, nebo heřmánek. Na odřeniny mi v dětství babička přikládala jitrocel, na bradavice vlaštovičník. Jarní únavu spolehlivě likviduje šípkový čaj. Sladíme medem. Přikládáme křenové placky. Na játra si meleme ostropestřec a na klouby jíme ovar z vepřových paciček, nebo z něj děláme sulc (huspeninu).

S rozvojem techniky a věd, kterým paradoxně říkáme PŘÍRODNÍ VĚDY se člověk začal právě od přírody vzdalovat. Jednak si vybudoval bezmeznou důvěru v sílu chemie a jednak zpohodlněl. Ještě moje babička měla po celý rok plné ruce práce. Sbírala šípek, heřmánek, houby, lesní plody. Pěstovala bylinky. Sušila, zavařovala. Vyráběla „vína", šťávy a sirupy, likéry. Zejména ten bezinkový byl nezapomenutelný. Pampeliškový med. Dnes si vezmeme 40 korun a koupíme si v lékárně všespasitelný IBALGIN. Ne, že by nepomáhal, ale zároveň i škodí.

Čtěte příbalové informace u léků. Ještě poměrně nedávno jsem se v podstatě živil prášky. Čtrnáct druhů každý den k snídani. Jeden pomáhal na tlak, ale natékaly po něm klouby. Tak jiný byl na ty klouby, ale nebyl dobrý pro srdce. Všechny bez vyjímky škodily játrům. Způsobovaly podráždění kůže a exémy. To přímo souvisí s krví a tak další tabletka čistila krev, jiná ji ředila. PERPETUM MOBILLE nevyléčitelnosti. A tak ještě sílu chemie doplníme o různé masti a zásypy.  Tohle všechno samozřejmě život znepříjemňuje. Člověk je náladový, podrážděný a mnohdy nepříjemný pro své okolí. Začnou se mu bortit vztahy, protože partner(ka) chce trochu žít, a ne se ještě při těch všech dnešních starostech starat doma o invalidu. Chce na dovolenou a ne na návštěvy do špitálu. A tak se v rámci zachování vztahu marod mnohdy uchýlí i k antidepresivům.

Ne každý má odvahu na radikální změnu. Já se o to pokusil a zahodil úplně všechnu chemii. Ve středověku by se změna mého stavu považovala za zázrak. Není to zázrak. Je to návrat od chemie k přírodě a od víry v lékaře k víře sama v sebe.

Nemocný člověk je ve stavech skutečného zoufalství schopen dělat podivné věci. Alespoň do té doby, než to vzdá. Kdo to ale nevzdá, ten má pořád šanci. Kovaní komunisté najednou věří v boha a různí rádoby léčitelé vydělávají nemalé peníze na zoufalství druhých. Jenže ne všichni jsou podvodníci. Existují i tací, kteří skutečně vědí jak pomoci. Léčitelé, kteří se zajímají o vědomosti našich předků. O zkušenosti přírodních národů. O východní praktiky. Prostě o vše, co nám dokáže pomoci. Jejich pověst je bohužel už dopředu poškozena chováním těch různých podvodníků. Když se ale dostaví úspěchy, jejich věhlas se rychle šíří. Vzpomeňme na pátera Františka Ferdu. O něm kolují skutečné legendy. Jezdívali k němu komunističtí pohlaváři. Dokázal poradit i na dálku. Mnohdy stačilo pootočit postel, změnit barvu spodního prádla. Nemyslete, že to jsou hlouposti. Lidské tělo vnímá věci i jinak, než pěti základními smysly.

A opět se vracím k víře. Ta je totiž podle mého názoru velmi důležitá. Věřit musí nemocný. Ve svého lékaře, či léčitele, v jeho metody a hlavně v sebe. Věřit musí i léčitel. A to nejdůležitější je pochopit, že je rozdíl mezi zdravím a léčbou. Zdraví je celý komplex návyků a přístupů k životu, lásce, radosti, jídlu, pohybu. Léčba je soubor záchranných opatření.

Závěrem chci říci, že se nebráním v případě akutní bolesti již zmiňovanému Ibalginu, že se nestydím za pár skleniček alkoholu a že se skutečně neživím trávou a sójou. Jen se snažím radovat. Vyhledávám mně příjemné věci (což může být někomu jinému nepříjemné) a vyhýbám se zlosti, špatným náladám a stresům. Skutečně platí ono známé:"Když nejde o život, jde o….." Dokážu se radovat i ze špatného počasí. Velmi mne posiluje pocit, že jsem dokázal udělat radost jinému, nebo pomoci těm, kteří to potřebují. Život je tak krátký a krásný.

 

Celostní medicína

Numerologie
Proutkaření
Právě na stránkách:


Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "8011"

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one